Zamilovaná zrzka - 2.díl

10. srpna 2009 v 16:11 | pola232 |  Zamilovaná zrzka

Když jsem se otočila, ozvalo se hlasité "Bááááf!" a potom smích. Leknutím jsem sebou škubla, podjela mi noha a... slítla jsem na zem i s krabicemi. "Taťík mě zabije!! Pomyslela jsem si při pohledu na válící se krabice. Pokud tam byli nějaké křechčí věci, určitě to nepřežili. Ale možná tam ani ta váza a skleničky nebyly, třeba tam byli knihy nebo tak něco! Možná bude všechno v pohodě!
Když jsem se konečně zpamatovala, chtěla jsem vědět kdo je ten vůl, co za to může? Porozhlídla jsem se a koho nevidím!?

Desirée: "Ty!?
Zpoza rohu vyskočil ten krásnej kluk odvedle. Připadal mi ještě krásnější než předtím, byla jsem v sedmém nebi, ale rychle jsem se vrátila zpět na zem... Stál nade mnou a smíchem se mohl umlátit :/. Ikdyž to je můj idol, nejraději bych ho nakopla!

Kluk: "Ou, to jsem nechtěl :). Promiň, ale... haha.. ten pád byl dobrej :D.
Desirée: "Poslyš, sice tě znám teprve 5 minut, ale jsi neuvěřitelný pako! Prosím tě vypadni... problémů mám dost i bez tebe.
Kluk: "Počkej! Omlouvám se, vážně jsem nechtěl aby jsi spadla a už vůbec ne, abys měla kvůli mě nějaký problémy. Přišel jsem, abych ti pomohl s těmi krabicemi :).
Desirée: "Díky, ale o tvou pomoc rozhodně nestojím,... zvládnu to sama!
Kluk: "Dobrá, jak myslíš... já jsem se omluvil, nabídl ti pomoc. Fakt už nevím, co bych měl ještě udělat, abys mi odpustila.
Desirée: "Odejdi... to bude nejlepší.

Ani nevím, proč jsem to řekla. Chtěla jsem ať zůstane, abych si s ním mohla pokecat a odpustit mu, ale z pusy mi vypadlo něco zcela jinýho :(. A tak odešel a s ním i naděje, na jakýkoli společný vztah. Nejspíše jsem to přehnala, možná jsem byla až moc tvrdá! Teď už se mnou nepromluví :(.
Pohledem jsem zabloudila k ležícím, celkem nepotlučeným krabicím. Přišoupla jsem se blíže a zkontrolovala jejich stav. Z jedné krabice se vysypali nějaké prášky, "Nejspíše to budou tátovy prášky proti migréně. : Pomyslela jsem si a rychle je sesbírala a dala zpátky do krabice.
Prohledala jsem i ostatní a naštěstí tam byli jenom CDéčka, časáky nebo staré knihy. Takže jsem odehnala kluka, který se mi líbil úplně zbytečně :(.
Večer jsem šla celkem brzy spát, nebylo ani 9 hodin a já sebou plácla na postel, zalezla pod nadýchanou peřinku a hlavu vrazila do kupy malých polštářků. Byla jsem unavená po celém tom dni, byl přece jen náročný. To stěhování a uklízení - no děs :). K tomu všemu jsem odehnala toho krásného kluka :(. Prostě den blbec!
Protože jsem byla stašně unavená, tak jsem poměrně rychle usnula. Za celou noc jsem se nevzbudila. Proč taky? Když se mi zdál tak úžasnej sen, kde jsem se znovu sešla s tím klukem, udobřili jsme se a dali to spolu dohromady :). Ale ze snění mě brzy vyrušil odporný, uším se protivící zvuk budíku. Rukou jsem začala mlátit po nočním stolku, abych ho vypla. Podařilo se.. budík jsem vypla a chtě nechtě jsem musela vstát.
Protože mám jít dneska v 6 hodin za máti od toho kluka kvůli brigádě, musela jsem udělat 2 výrobky na ukázku :). Budu totiž dodávat zboží a taky budu prodávat, tedy pokud mě příjme :). A tak jsem se vrhla k pultíku s květinami a naarandžovala jsem tulipány, které jsem utrhla na záhoně v parku.
Za druhý výrobek jsem zvolila kuchyňskou chňapku, protože jsem neměla moc času a za chvíli jsem měla vyrazit.
Když jsem měla všechno hotové, zamkla jsem a vyrazila :). Bylo by fajn, kdybych tu brigádu dostala. Je to asi jen 5 minut cesty od mého domu, takže bezva!
Za moment jsem stála před malým obchůdkem. Šlo vidět, že je nově postavený. Vevnitř se už svítilo, tak jsem zrychlila krok, zaklepala na bíle dveře a vešla dovnitř. Bylo to tam moc hezký, zdi byli vymalovány na oranžovou a zelenou. Zemi pokrývala nablýskaná dřevěná podlaha. "Úplná nádhera!" pomyslela jsem si, když jsem vešla do místnosti.
Za pultem stála černovláska, mohla mít kolem třicítky. Na první dojem působila dost přísně. A přivítala mě se slovy..

Žena: "No vida, už na vás čekám slečno Rivasová.
Asi po deseti minutách, co jsme se dali do řeči mi došlo, že můj první dojem byl špatný. Paní Callensová (Kolinsová) je moc milá a hodná... a... a dala mi tu práci :).

Paní Callensová: "Dobře slečno, jsme domluveni. Jmenuji se Roxana Callensová a odteď jsem vaše nová šéfová. Mohli by jsme si tykat, co říkáte?
Desirée: "Jasně že jo! Říkejte mi Dejzi :).
Paní Callensová: "Dejzi, klidňe mi říkej Roxi. A teď klidně můžeš jít, uvidíme se pozítří. Zatím se měj, ahoj :).
Rozloučili jsme se a já šla zpátky domů. Byla jsem tak šťastná, že mám tu brigádu! Konečně budu opravdu vydělávat :). A první věc, na co si budu šetřit je notebook. Když jsem dorazila před dům, uviděla jsem na schodech toho kluka, jupíí! Konečně se mu můžu omluvit :).
Potichu jsem se k němu připlížila a pro změnu jsem teď vybafla já jeho :). A je to fifty fifty.

Kluk: "No hoj, už na tebe čekám dobrou půlhodinu :D. Kdes byla tak dlouho?
Desirée: "Čekání ještě nikoho nezabilo, a mimochodem...
Kvůli čemu přišel za Dejzi ten kluk?
Myslíš si, že to spolu dají dohromady?
Líbí se ti tento komix?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti komix "Zamilovaná zrzka"?

Ano; fotky, postavy-prostě super!... 65.2% (58)
Docela ano... 20.2% (18)
Promiň, ale ne... 14.6% (13)

Komentáře

1 **Yummy_o.O **Yummy_o.O | Web | 11. srpna 2009 v 20:10 | Reagovat

suproví dielik (:
inak máš niečo new?
PS: obieham (:

2 Sadness_In_The_Night (Niki, SB) Sadness_In_The_Night (Niki, SB) | Web | 29. srpna 2009 v 9:56 | Reagovat

Tak to vážně nevím.
Určo.
Jasně :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama